„Proto je to právě RUBIKON, který tu svou sociální činnost má takřka v genech.“ Říká zakladatel festivalu Off the Wall
Blíží se festival Off the Wall, na který jsme vás již pozvali na našem Facebooku. Proběhne od pátku 25. 8. do neděle 27. 8. 2023 v Praze. Do naší komunitní zahrady Kotlaska jsme si pozvali zakladatele festivalu pana Miloslava Černého, kterého vyzpovídal náš Michael. Přečtete si poutavý rozhovor, ve kterém se dozvíte jaký je program festivalu, co si nenechat ujít a nezapomněli jsme ani na vztah pana Černého k lidem s trestní minulostí.
Michael: Vy jste pořadatelem festivalu „Off the Wall“ a je to vlastně letos už druhý ročník?
Černý: Loni jsme měli nultý. To znamená, že loni jsme si to vyzkoušeli a letos je první.
Michael: Na úvod bych se zeptal, jestli můžete vlastními slovy říct, o co vlastně jde. Kdybych byl úplný laik a nechtěl číst dlouhé pozvánky. O co vlastně jde?
Černý: Snažíme se vytvořit komunikaci mezi legální a nelegální streetartovou scénou. Snažíme, aby akce měla i sociální rozměr, a proto bude třeba součástí programu například i to, že využíváme pro práce na úklid a údržbu toho areálu lidi z Centra sociálních služeb Praha nebo že spolupracujeme s neziskovou organizací MDA RIDE, která se snaží pomáhat lidem se spastickou fibrózou a některá ta díla, která na festivalu budou, se potom budou v rámci charitativní aukce prodávat a výtěžek z toho půjde právě na pomoc těmto lidem. A samozřejmě, jeden z hlavních úkolů je taky RUBIKON nebo respektive jeden z hlavních partnerů. Proto je to právě RUBIKON, který tu svou sociální činnost má takřka v genech.
Michael: Takže se můžeme bavit o graffiti nebo prostě o streetartu.
Černý: Obecně to znamená, že to není jenom streetart. Dneska není jenom graffiti, ale jsou to i takové ty samolepky, které mnohdy vidíte polepený po půlce Prahy, jsou to sochy, mozaiky a další a další škála streetartu, který nejsme schopni vůbec pojmout celý, ale snažíme se aspoň na té základní bázi. To znamená, že tam budou přímo writeři, jak si tito umělci říkají, kteří se tím živí a kteří sprejem malují tak, že jsou schopni se tím uživit, spolu s pár sochami a bude tam i jedna stěna s těma samolepkama. Snažíme se to propojit a dát je dohromady s lidmi z té ulice.
Michael: To je zajímavé. Jaký je vlastně váš vztah k streetartu a proč zrovna streetart? Jak jste se k tomu dostal?
Černý: Já se živím tím, že odstraňuju nelegální graffiti. A byl jsem si velmi dobře vědom toho, že jenom ta represivní část té graffiti scény, to znamená odstraňování nelegálních graffiti, není dostatečným přístupem k tomu, aby to pojalo celou tu škálu. To znamená, že není řešení, když budeme chodit po Praze a budeme furt jenom graffiti odstraňovat. My ty lidi z ulice potřebujeme taky trošku edukovat. Edukovat v tom smyslu, že je budeme upozorňovat na trestní rovinu věci, ale zároveň, že se je budeme snažit naučit, aby v tom svým umění postoupili tak, aby se z nich opravdu mohli stát i profíci. A zároveň s těma profesionála, který tam jsou, jim vytvářet interakci v tom slova smyslu, že pro ně ty profíci dělají workshopy. Snažím se je naučit segmenty celé té streetartové práce, aby se ta jejich touha chodit stříkat jenom na ulici změnila v to, aby se z nich stali opravdoví umělci, kteří se tím budou živit a budou malovat za peníze tam, kde to není nelegální.
Michael: Naše organizace RUBIKON Centrum je partnerem festivalu, jsme součástí programu – proč zrovna naše organizace, proč jste oslovil nás? Jde z vaší strany o podporu neziskového sektoru, nebo máte nějaký vztah k té cílové skupině, se kterou my pracujeme – tedy o lidi s trestní minulostí?
Černý: Samozřejmě, že je to o té cílové skupině. Vy přece pracujete s lidmi, vaší doménou je postpenitenciární péče a myslím si, že to děláte velmi dobře a samozřejmě, že cílová skupina těch lidí, kteří opouštějí věznice, kde si odpykávali tresty za nelegální graffiti je něco, co spolu úzce souvisí.
Michael: Z naší práce vím, že každý člověk má k lidem s trestní minulostí různý vztah nebo přístup. Jak jste na tom vy? Zaměstnáváte lidi s trestní minulostí?
Černý: S ohledem na to, že sám mám za sebou trestní minulost, výraznou trestní minulost, tak mojí firmou prošli desítky, možná stovky lidí s trestní minulostí.
Michael: Poslední otázka je, co by si lidi na tom festivalu určitě neměli nechat ujít, nějaký horký tip, co stojí rozhodně za to, nebo na co se vy osobně nejvíc těšíte?
Černý: To je strašně široký, ale samozřejmě se nejvíc těším na ta díla, která tam jsou, protože oproti loňskému roku se nám letos opravdu přihlásili umělci s velkým U. Třeba duo Two Brothers ze Švýcarska, kteří jezdí po celém světě a malují velmi významná díla ve světových galeriích. Tak to je něco, na co se těším hodně, ale tím bych nechtěl vyzvedávat jenom některé z umělců. Bude jich tam celá řada, v doprovodném programu bude určitě zajímavé shlédnout film české dokumentaristky, která několik let dokumentovala streetartovou scénu v Mexiku a jde tam až ke kořenům. To znamená, že je to spíš než dokument, taková sociologická sonda toho, kde, proč a jak tam streetart vznikal. Ve smyslu toho, že tak, jako u většiny těchto hnutí, jako je například punk a podobně, je to nějaký vzdor či odpor vůči současnému establishmentu a tenhle film je schopný ukázat ty kořeny toho, jakým způsobem to vše vzniká. Jí se jako jedné z mála umělkyň a dokumentaristek povedlo dostat se přímo ke kořenům této subkultury, ve které se zakořenila, a oni ji pustili mezi sebe. Díky tomu je v tom dokumentu schopná odhalit i to, co by se běžně mezi lidi nedostalo.
Michael: Hm, a ten dokument bude kdy promítaný?
Černý: „Bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku.“ (smích) Najdete to v programu, omlouvám se.
Michael: Dobře, dobře. Děkuju vám.
Program festivalu naleznete zde: https://www.offthewall.cz/program