„Společně na svobodu“. Nový projekt a nové směřování RUBIKON Centra
Vzájemná inspirace a podpora. To bylo cílem lednové schůzky pracovníků RUBIKON Centra a věznic Stráž pod Ralskem, Světlá nad Sázavou, Horní Slavkov a Příbram v Komunitním centru a zahradě Kotlaska na Praze 8. Všichni jsou totiž zapojeni do nového projektu „Společně na svobodu“, který je zaměřený na vzájemnou spolupráci neziskového sektoru a vězeňské služby a tím pádem i na efektivnější přípravu odsouzených na propuštění z vězení.
Brány věznice totiž každý rok opustí asi 11 tisíc lidí. Polovina z nich nemá jasnou představu o tom, jak na svobodě bude fungovat – nemají se kam vrátit, v kapse mají pár set korun. 70 % z nich se proto do vězení vrací. Systém prevence recidivy a sociální integrace v České republice, zdá se, není příliš efektivní. RUBIKON Centrum ve spolupráci s partnery z veřejné správy proto dlouhodobě usiluje o změnu v této oblasti.
Více o novinkách ve směřování RUBIKON Centra prozradila ředitelka služeb RC Lenka Ouředníčková.
RUBIKON Centrum se pustilo do nového projektu „Společně na svobodu“, co je jeho hlavním cílem?
Projekt Společně na svobodu se od našich ostatních projektů liší tím, že kromě práce s klienty zahrnuje i významnou analytickou a metodickou část. Jedná se tedy de facto i o výzkumný projekt, který by měl přinést odpověď na několik velmi důležitých otázek:
- Funguje to, co děláme?
- Měníme skutečně situaci klientů?
- Jak vypadají ti, komu pomáháme?
- Jak vypadají ti, u kterých nejsme úspěšní?
- Je možné vypracovat ve vězení realistický plán přípravy na propuštění a co je k tomu potřeba?
- Jak efektivně navázat na práci, kterou už vykonali pracovníci vězeňské služby a zlepšit spolupráci věznice a neziskových organizací (NNO)?
Kromě týmu kolegů, kteří pracují s klienty už ve vězení během jejich přípravy na propuštění (cca 6 měsíců před výstupem), v projektu působí tým externích pracovníků, kteří zajištují průběžnou evaluaci. Právě evaluace by měla přinést odpovědi na otázky, které prostřednictvím naší běžné práce nemáme možnost získat.
V čem je v tomto projektu jiná spolupráce mezi Vězeňskou službou ČR a RUBIKONEM?
Se čtyřmi věznicemi hledáme cesty, jak co nejúčelněji navázat na programy zacházení a přípravu na propuštění, kterou odborní zaměstnanci věznic zajišťují. Především navazujeme na programy, které podporují vězně ve změně chování. V současné době totiž práce s odsouzenými ve věznicích není dostatečně provázána s přípravou konkrétního a komplexního plánu kroků po propuštění a další kontinuální prací na svobodě. Cílem je dosáhnout, že odsouzený vychází z vězení s jasnou představou, čeho chce na svobodě dosáhnout, zná rizika, která na této cestě stojí, má připravené postupy, jak těmto rizikům čelit. Zároveň vychází s předjednanými praktickými věcmi, které mohou šance na úspěch jeho návratu výrazně zvýšit: má zajištěné bydlení, předjednané zaměstnání a je schopen po materiální stránce překlenout první týdny na svobodě. Pomoc a vedení opuštěním brány nekončí, všem klientům je zajištěna odborná pomoc a vedení hned od prvních dnů po propuštění.
RUBIKON Centrum dlouhodobě usiluje o změnu v oblasti integrace lidí s trestní minulostí, jak toho chce ještě dosáhnout?
V posledních letech jsme se orientovali zejména na poskytování služeb pro osoby s trestní minulostí. Prosazování systémových změn jsme se věnovali bez uceleného plánu a strategie. Teď ale cítíme, že nastala příznivá doba – i díky souhře několika okolností. Potřeba řešení recidivy se stala jednou z priorit nejen Ministerstva spravedlnosti, ale i dalších organizací. Zároveň vnímáme, že má naše organizace mezi klíčovými aktéry dobré jméno jako spolehlivý a erudovaný partner. V dalších letech bychom rádi naši roli „hybatele“ systémových změn dále posilovali. V roce 2018 jsme k tomu udělali několik významných kroků. Posílili jsme náš tým o expertku na advokační práci a lobbing (a advokační práci uplatnili při přípravě novely Insolvenčního zákona) a společně s dalšími NNO jsme začali připravovat vznik střešní organizace nestátních organizací působících v justici. Cílem je zajistit lepší spolupráci jak mezi jednotlivými NNO v justici, tak mezi NNO a státem. Zvýší se tak potenciál pro prosazení potřebných systémových změn, které jsou pro udržitelné řešení problému integrace osob s trestní minulostí klíčové.