Příběhy bez mříží 12 – Bedřich

Přestože je Bedřich venku z vězení už přes dva roky, stále se necítí svobodný. Má totiž dluhy. Vysoké dluhy z minulosti, které mu během výkonu trestu ještě narostly. Důležité bylo, že již ve vězení začal své dluhy mapovat, spojil se poradkyněmi RUBIKON Centra, ihned po propuštění si našel práci, aby mohl splácet, a zažádal o oddlužení, které mu bylo soudem schváleno. Ještě nemá vyhráno, ale už vidí na konci tunelu světlo.

Podle mapy exekucí je v ČR přes 800 000 lidí v exekucích, procento předlužených se u vězněných osob odhaduje na více než 90 %. Dluhy a exekuce jsou jednou z překážek zaměstnávání. Řada lidí raději pracuje načerno. Legální práce je přitom jedním z důležitých faktorů pro začlenění se zpět do společnosti.

 

BEDŘICH: DOSTAL JSEM ŽIVOTNÍ LEKCI. TEĎ SE TĚŠÍM NA DOBU, KDY BUDU BEZ DLUHŮ, TEDY OPRAVDU SVOBODNÝ

„Až ve výkonu jsem si všechno začal uvědomovat. Je obrovská chyba jít do nového vztahu a nemít ukončený ten předchozí. Spolupracoval jsem s psychology a znalci, abych se z toho dostal a hlavně, aby se takovéhle vyústění stresu už nikdy neopakovalo. Dostal jsem životní lekci, hodně těžkou lekci, ale naučil jsem se se sebou pracovat, nebýt sobecký,“ říká po osmi letech ve výkonu trestu Bedřich.

„Měl jsem hezké dětství, skvělé rodiče. Jako žák jsem byl průměrný, ale vyučil jsem se bez problémů. Rád pracuji s lidmi, takže když jsem nastoupil do obchodu jako prodavač, byl jsem spokojený a práce mě naplňovala. Oženil jsem se a s manželkou se nám narodili syn a dcera. S rodinou jsme trávili hodně času, často jezdili na výlety po Česku. Ale po sedmnácti letech manželství se nahromadily hádky,“ popisuje Bedřich. „V té době jsem začínal poznávat internet. Navázal jsem tak korespondenční vztah s jednou ženou. Byli jsme si sympatičtí a asi po devíti měsících dopisování jsme se potkali a já se zamiloval. Po čase jsem to řekl ženě a odešel od rodiny,“ dodává Bedřich, kterému z manželství zůstala hypotéka a splátky na auto. K nim se po rozvodu přidalo i výživné. „Celkem to dělalo přes dvacet tisíc měsíčně. To pro mě bylo neudržitelné.“ Bedřich se snažil prodat svůj byt, ale táhlo se to měsíce a dluh stále narůstal.

„Časem jsem zjistil, že má nová přítelkyně nemá pouze mě. Chtěl jsem to s ní probrat, ale nechtěla se o tom bavit. Cítil jsem, že jsem jí dobrý jen na domácí a zahradní práce. Situace se stále zhoršovala, přidalo se ponižování a po roce jsem se rozhodl vztah ukončit. Byl jsem psychicky zničený, z rozvodu, z rostoucích dluhů, z nevěry a ponižování ze strany mé přítelkyně. Jednou jsem další nápor stresu neustál a svou přítelkyni jsem napadl. Byl jsem odsouzen k jedenácti letům vězení.“ Za dobré chování byl Bedřich po osmi letech podmíněně propuštěn.

Cením si toho, že se mnou jednají, jako bych ve výkonu nebyl

„Po výkonu trestu přišlo období, kdy musíte okamžitě řešit svoje dluhy. Už ve výkonu jsem navázal spolupráci s RUBIKONEM.“ Pracovníci RUBIKON Centra dojíždějí do věznic a poskytují odsouzeným bezplatné poradenství ve finanční i pracovně-právní oblasti. „To je pro lidi jako já, tedy s velkými finančními problémy, obrovská pomoc,“ říká Bedřich, který byl odhodlaný své dluhy řešit a rozhodl se usilovat o oddlužení. „Běhal jsem po úřadech, firmách od rána do večera, ale měl jsem silnou motivaci, vidinu, že jednou přijde čas, kdy budu bez dluhů, tedy opravdu svobodný.“

„Hned po propuštění jsem se s pracovnicemi RUBIKONU, se kterými jsem byl v kontaktu ve výkonu, spojil. Musel jsem posbírat veškerou dokumentaci a potvrzení o dluzích, a že toho bylo. S poradkyněmi RUBIKONU jsme se postupně probírali všemi dluhy, které jsem nadělal, a doladili můj životopis. Potřeboval jsem práci. Během prvního týdne po propuštění jsem běhal od pracovní agentury k fabrikám i soukromníkům. Práci jsem našel. Už jsem v té firmě dva roky a jsem spokojený,“ líčí Bedřich, který od zaměstnavatele dostává pravidelně kladné hodnocení. „Asi před rokem jsem podal návrh na oddlužení. Během letošního dubna mi ho schválili.“

„Nyní jsem šťastný. Mám dluhy, ale řeším je. Věnuju se svým koníčkům, cyklistice, turistice, fotografování. Moje okolí, i kolegové v práci, o mé minulosti ví. Neuvěřitelně si cením toho, že se mnou jednají vstřícně, jako bych tam nikdy nebyl. Děkuji jim za druhou šanci,“ shrnuje Bedřich „I když to není vždy jednoduché, usmívejte se. Říkám si, když to dokázali překonat jiní, zmáknu to taky.“

 

Čtvrt roku jsme pravidelně zveřejňovali celkem 13 osudů lidí, kteří se rozhodli nechat svou trestní minulost daleko za sebou. Celou sérii Příběhů bez mříží můžete nyní číst na našem webu.

Přečtěte si následující Příběh bez mříží 13 – David.